11.8. - DEN TŘINÁCTÝ

POKLAD, KRÁMEK A DISKOTÉKA

A je to tu. Závěr tábora. Dnes se rozhodne o konečném pořadí, kdo první získá poklad, a odpoledne se otevře i krámek. Ráno začalo velmi slibně – sluníčko od budíčku a hlavně teplo! Už dopoledne jsme se tak mohli převléct do krátkého oblečení, což bylo velmi nezvyklé, ale příjemné. Boj o poklad jsme zahájili nástupem, kde nám byly oznámeny výsledky ze včerejší hry v zoo. Podle pořadí jsme zašli do posledního pokémarketu, kde jsme si dobrali zbývající karty do pokédexů a pak jsme vyrazili také na finální raid. Dostali jsme helmu, na které byl připevněný kelímek, do kterého nám praktikant nalil vodu. My jsme pak vyrazili na cestu, na jejíž konci byl kyblík, kam jsme měli vodu vylít. Pak jsme běželi zpátky, abychom helmu předali dalšímu. Jakmile jsme do kyblíku nalili dostatek vody, že voda přesáhla risku, zvítězili jsme a získali posledního Pokémona – vodního Kyogra, který připomíná kosatku.

Když jsme měli v pokédexu posledního Pokémona, získali jsme i poslední kousek deníku, který nám chyběl. Deník jsme si v oddíle celý přečetli a dozvěděli se spoustu zajímavých informací o Arceovi. Profesor Oak nám pak zkontroloval celý pokédex, jestli máme všechny Pokémony z raidů, a vyzkoušel si nás z vědomostí o Arceovi, které si zapsal do deníku. Všichni jsme si ale jeho zápisky pamatovali a tak nám jako odměnu dal poslední dílek, který chyběl, abychom mohli vyrazit pro poklad. Byla to jakási fólie, která na sobě měla červené a zelené proužky a v každém rohu křížek. Nahoře byly malé a dole velké. Všimli jsme si, že stejné křížky se nacházely i na stránce s deníkem a tak jsme na něj fólii přiložili. A jak jsme byli překvapení, když jsme zjistili, že barevné proužky přesně pasovaly na slova, která nám odhalila místo poblíž tábora, a pak tři číslovky. Vyrazili jsme tedy na odhalené místo – ke krmelci na kopci. Tam jsme našli krabičku s barvou fáborku našeho oddílu, která byla ale zamčená zámkem. Byl to ale zámek na třímístný kód, kam jsme zadali čísla z deníku. Tím jsme krabičku odemkli a získali šifru, která vypadala jako japonské písmo. Pomocí nápovědy jsme šifru vyluštili a zjistili, kam máme vyrazit. Každý oddíl měl jiné místo někde v táboře, kde byl poklad schovaný. Chvilku nám trvalo, než jsme dobře ukrytý poklad našli, ale všem se to povedlo a odměnu jsme si spravedlivě rozdělili. Pak proběhl ještě poslední nástup, kde nám Profesor Oak poděkoval za záchranu jeho deníku a vyhlásily se výsledky celotáborové hry. Letošní tábor vyhrál oddíl Oranžových. Gratulujeme!

Vedoucí a praktikanti mezitím připravovali závěrečný krámek. Každý jsme pak dostali kreditku, na které jsme měli převedené body z celotáborovky a šli jsme si krámek projít. V krámku byly krásné ceny – protože jsme na pokémoním táboru, tak celý jeden stůl zabíraly produkty s Pokémony, které jsme dostali jako sponzorský dar od obchodů Černý Rytíř a Veselý drak. Na výběr tak bylo spousta booster balíčků z populárních edic, Pokébally z Pokémon Go, plechové krabičky nebo i velké zabalené boxy rovnou s několika boostery a promo kartou. Během tábora jsme se mohli naučit hrát Pokémony jako karetní hru, takže šla zakoupit i právě výuková hra, abychom mohli učit hrát Pokémony i sourozence nebo ostatní kamarády. Dál jsme si mohli koupit různé plyšáky, společenské hry, puzzle nebo sportovní hry na ven. Pro holky speciálně tam byl celý obrovský stojan s panenkami LOL Surpise včetně příslušenství nebo i větší od Zapf Creation. Koho zajímají knížky měl na výběr ze skoro celé knihovny; pro kutily stavebnice – Lego, dřevěné i kovové. Zkrátka každý si vybral a všichni jsme si nakoupili spoustu krásných věcí. Po nákupu jsme si rozbalovali balíčky Pokémonů a užívali si s novými hračkami až do večeře, po které jsme si začali pomalu balit, abychom byli přichystáni na zítřek. A pak už nezbývalo nic jiného než se přesunout do jídelny na závěrečnou speciální prodlouženou diskotéku, na které jsme se s písní Tábor končí loučili se všemi zúčastněnými a budeme se těšit opět příští rok.

Zítra nás čeká už jen dobalení posledních věcí a zamotání spacáků, takže zápis už nebude. Za celý tým Tábora Brandýs bych tedy tímto rád poděkoval všem dětem za účast a na viděnou za rok.

Deníky a fotky na webu připravoval Tadeáš Varga, sociální sítě spravovala Tereza Hlavsová.

10.8. - DEN DVANÁCTÝ

VÝLET DO ZOO

Výletový den. Radostně jsme se probudili do slunečného rána – po 12 dnech jsme zase viděli vymetené modré nebe. Po snídani jsme dostali do batůžků svačinu a pití a pak jsme se tři oddíly seřadili, abychom mohli vyrazit na cestu k autobusu. Ten už na nás čekal na příjezdové cestě do tábora, takže jsme jen nastoupili a vyrazili na cestu do Dvora Králové do zoo.

Po asi 20 minutách jízdy jsme dorazili před zoo, kde nám jen vedoucí koupili vstupenky, prošli jsme bránou a už jsme byli v zoo. Tam jsme si dali rychlý sraz u lemurů, kde jsme dostali pracovní listy, které nám pak vedoucí budou hodnotit a dostaneme za ně body do celotáborovky. Po oddílech jsme vyrazili po stopách zvířátek, poznávali nové druhy a zjišťovali doteď neznámé informace. Měli jsme na to 2 hodiny, takže jsme za tu dobu stihli projít většinu zoo a všechny úkoly jsme splnili. Nakonec jsme se sešli opět u lemurů, kde dostali rozchod nejprve praktikanti, aby si od dětí také trochu odpočinuli, a pak jsme se rozdělili do skupinek po minimálně třech a dostali jsme rozchod také. Mohli jsme tedy vyrazit ke zvířátkům, která jsme ještě neviděli, nebo jsme si šli koupit něco dobrého na zub či jsme zavítali do obchodu se suvenýry a koupili si nějakého toho plyšáka nebo figurku.

Pak už se ale pomalu blížila doba odjezdu a tak jsme se zase shromáždili a vydali jsme se zpátky k autobusu, který nás dovezl do tábora. To už byla skoro doba večeře, a tak jsme se po chvíli odpočinku najedli a dali si večerní nástup. Tam proběhlo vyhlášení výsledků ze včerejší hry a zavítali jsme opět do Pokémarketu a na raid, a to hned dvakrát, protože jsme se kvůli počasí dostali do pořádného skluzu. Na prvním raidu jsme stříleli dětskými pistolemi do míčků položených na trubkách a museli jsme nastřílet daný počet bodů. Tím jsme získali létajícího pokémona Ho Oha. Na druhém raidu jsme zase pomocí prutu lovili duchy. Duchové měli zespodu body, takže jsme dopředu nevěděli, kolik bodů vytáhneme. Když jsme nalovili dostatek duchů, splnili jsme úkol a získali jsme dušího  Pokémona Giratinu. Zbývá nám tak poslední raid, který si ale necháme na zítra, na finální den.

9.8. - DEN JEDENÁCTÝ

ÚNOS PRAKTIKANTŮ

Počasí moc dlouho nevydrželo a opět jsme se probouzeli do deště. Nedalo se tedy nic dělat, protože veškeré alternativy pro mokré počasí jsme už vyčerpali, a tak jsme se po snídani a chvilkovému volnu opět shromáždili v jídelně a dokoukávali jsme film, na který jsme začali koukat, když pršelo v jiný den. Když film skončil, koukli jsme ještě na pár posledních dílů seriálu Cesty, snad poslední, na které budeme koukat.

Během poledního klidu se naštěstí začalo dělat hezky, mraky se roztrhaly a vysvitlo sluníčko. Odpoledne se ještě otevřel krámek se sladkostmi a pak jsme začali s odpolední hrou. Rozlosovalo se pořadí, podle kterého budeme po oddílech vyrážet na cestu. Po startu jsme vyběhli po červených fáborkách a po cestě jsme nacházeli různé úkoly. Měli jsme třeba vybrat z několika Pokémonů, který není hmyzí, nebo určit první vývojové stádium daného Pokémona. Hodnotila se správnost odpovědí a také čas, takže jsme nemohli u otázek trávit příliš času. Po návratu do tábora jsme získali šifru, ze které jsme zjistili, že nám Rakeťáci unesli našeho praktikanta. A dále jsme ze šifry získali místo, kam Rakeťáci schovali klíčky k poutům, takže jsme se nejprve museli dostat tam, a až pak jsme se vydali zachraňovat našeho praktikanta. Toho jsme našli připoutaného ke stromu a jakmile jsme mu pouta sundali, rozběhli jsme se společně s ním zpátky do tábora.

Po náročném odpoledni jsme si odpočinuli a po večeři a večerním nástupu vedoucí vyhlásili výsledky her z předchozích dní. Po nástupu jsme si zašli do Pokémarketu vybrat si další kartičky do našich pokédexů a pak nás čekal další raid. Měli jsme se trefovat do papírových trubic míčky a naházet určitý počet bodů, abychom chytili Zaciana, legendárního Pokémona, který má hlavu ve tvaru štítu. Pak nás vedoucí nahnali do sprch a oznámili nám večerní program – diskotéku. Na ní ještě porota z talentové show vyhlásila vítěze a rozdělila ceny pro nejlepší 3 vystoupení. Pak už jsme jen tancovali až do večerky a nakonec zbývalo si už jen lehnout do postele, protože zítra nás čeká dlouho očekávaný výlet.

8.8. - DEN DESÁTÝ

KONEČNĚ HEZKY

Po 5 dnech plných deště a zimy se konečně udělalo aspoň trochu lépe a neprší. Hned jsme toho tedy využili, na nic jsme nečekali a vyrazili jsme hrát další turnaje ve Filipových koulích, protože nám zbývá už jen pár zápasů, abychom mohli vyhodnotit vítěze. Odehráli jsme, co jsme do oběda stihli.

Po poledním klidu jsme se mohli pustit do další hry. Zlí Rakeťáci zabavili Pokémonům všechnu jejich energii a bylo potřeba jim ji vzít a vrátit. Jenže když jsme se konečně dostali k zařízení, ve kterém byla energie uložená, Rakeťáci nás přepadli. Museli jsme tedy i s energií okolo Rakeťáků proklouznout a odnést jí Pokémonům. Ale když nás chytili, energii nám zabavili a my se museli vrátit pro novou. Vyhrával pak ten oddíl, který energie pronesl nejvíc. Hru jsme hráli dokud jsme od Rakeťáků nezachránili i tu poslední energii.

Večer byl pak velmi speciální program. Během víkendu jsme vyhlásili, že budeme pořádat show “Nesytá má talent”. Kdo chtěl mohl se přihlásit do talentového představení a předvést, co umí. Během několika posledních dnů tak mnoho z nás trénovalo, abychom pak předvedli ten nejlepší výkon. V jídelně pak zasedla odborná porota a moderátoři nás postupně vyvolávali na jeviště. Po vystoupení nás pak každý porotce ohodnotil a kartičkou ANO nebo NE nás poslali do finálového kola. Sešla se různá představení – někdo tancoval nebo zpíval, předváděl bojová umění nebo techniky s míčem, pantomimu a naučné přednášky. Porota jejich volbami vybrala finalisty, o kterých pak rozhodovali všichni ostatní. Každý jsme dostali žetonek, který jsme jako hlas vhodili do kelímku toho jedince nebo skupiny, která se nám líbila nejvíc. Porota pak hlasy sečetla a vyhlášení naplánovala na příští den, abychom byli ještě chvíli napnutí. Plni očekávání jsme si pak šli lehnout a doufáme, že počasí vydrží.

6. – 7.8. - DEN OSMÝ A DEVÁTÝ

STÁLE DÉŠŤ A ÚPRAVA PROGRAMU

Poslední dva dny nám pršelo tak, že program shrnu jen do jednoho zápisu. V neděli se nás vydatný déšť držel od rána až do večera, takže po snídani jsme si zahráli další díl Zmatku v pokédexu a poznávali jsme ještě jiné zamíchané Pokémony. Oddíly, které zrovna nepoznávaly si zašly na další raid a chytaly legendárního Solgalea. Cílem bylo v časovém intervalu přesypat všechny ledové kuličky z jedné láhve do druhé a to v obou rukou. Chvíli nám trvalo, než jsme přišli na taktiku, ale nakonec jsme všichni úkol splnili a získali dalšího Pokémona do Pokédexu. Přes polední klid jsme byli na chatičkách, abychom nebyli úplně mokří a odpoledne jsme pokračovali v dalších dílech seriálu Cesty. Večer se déšť trochu uklidnil, takže jsme využili příležitosti a vyrazili na louku, abychom si zahráli Pokémoní Safari. Oddíly se rozdělily na 3 skupinky – Rakeťáci, trenéři a Pokémoni. Princip hry spočíval v tom, že trenéři si losovali kartičky pokéballů a Pokémoni zase kartičky Pokémonů. Každá kartička na sobě měla hodnotu, kterou si pak trenéři porovnávali s Pokémony, když je dohonili a dotkli se jich. Pokud měl trenér stejnou nebo vyšší hodnotu pokéballu než měl Pokémon, tak ho chytil a kartičku mu vzal. Co nejrychleji s ní pak musel běžet ke svému oddílovému vedoucímu, aby mu chyceného Pokémona odevzdal. Jenže v tom byl právě ten háček, protože v cestě nám často stáli Rakeťáci z jiného oddílu, přes kterého jsme museli proběhnout. Když nás chytil, museli jsme mu chyceného Pokémona i s pokéballem odevzdat a pak jsme si šli pro pokéball nový. Hráli jsme, dokud bylo vidět, abychom se ještě trochu alespoň trochu za celý den proběhli.

V pondělí byl déšť už mírnější, takže jsme dopoledne vyrazili na houby, protože jsme během cest na hry houby nacházeli. Udělali jsme z toho soutěž – oddíl, který najde nejvíc hub vyhraje. Ale počítaly se do toho samozřejmě jenom ty jedlé kousky, takže žádné prašivky ani podezřelé holubinky skóre nenavyšovaly. Po nějaké době se opět vrátil déšť a začal nabývat na intenzitě, takže po obědě jsme měli víceméně volný program, který jsme trávili buď odpočíváním na chatce nebo jsme se sešli v jídelně a povídali si o Pokémonech, jejich cenách na trhu, vyměňovali jsme mezi sebou kartičky nebo jsme se učili s kartičkami zápasit v karetní hře. Večer déšť bohužel stále neubýval a tak jsme se opět sešli v jídelně a tentokrát jsme měli změnu, protože jsme se koukali na film Zootropolis, aby se nám z těch všech Pokémonů zase nemotala hlava. Doufejme, že zítra už bude počasí moudřejší a budeme se moci věnovat připravovanému programu na plné obrátky.

5.8. - DEN SEDMÝ

PRŠÍ A PRŠÍ

A je to tu. Na víkend byla hlášená velmi špatná předpověď a bohužel se tentokrát vyplnila. Od brzkého rána totiž padaly provazy deště, takže jsme po snídani zůstali v jídelně a zahráli si Pokémonní jukebox. Rozmístili jsme se v jídelně podle oddílů a vedoucí nám pak pouštěli písničky ze známých filmů, seriálů, pohádek, a nebo známé písničky obecně. Naším úkolem pak bylo písničky poznávat, napsat jejich jméno, kdo je složit nebo i kde se písnička vyskytovala. Oddíl, který pak měl nejvíce správných odpovědí vyhrál a dostal další body do celotáborovky.

Déšť bohužel pokračoval přes celý poledňák, takže jsme po obědě povětšinou zůstávali na chatkách a byli v teple. A pršelo i odpoledne a celý večer, ale ne jen nějaký letní deštík, ale pořádný a vytrvalý slejvák, na kterém bychom byli během chvíle hned promočení. Program se tedy musel upravit, protože v takovém počasí nešlo nic dělat, takže jsme se opět sešli v jídelně a pustili jsme si další díly ze seriálu Cesty. Ash v něm potkal svého kamaráda Goa a vydali se spolu na cestu za dobrodružstvím a poznáváním nových Pokémonů. Pozorně jsme tedy sledovali a fandili Ashovi v cestě za mistrem Pokémonů. No a to je z dneška vlastně všechno. Stejná předpověď má bohužel platit i na příští den, tak snad se to bude pak odpoledne trochu klidnit, abychom si aspoň večer mohli něco zahrát. Držte nám palce.

4.8. - DEN ŠESTÝ

PROFESOROVA LABORATOŘ

Dnešní den byl zatím nejteplejší z celého týdne. Od rána nám svítilo sluníčko a hlavně bylo teplo. Po snídani jsme se přesunuli na louku, abychom dohráli hru z předchozího dne. Včera jsme za souboje s balónky v aréně získali kartičky Pokémonů. Ty jsme si v oddíle rozdali, abychom s nimi mohli zápasit s divokými Pokémony, které potřeboval pochytat Profesor Oak pro výzkum do své laboratoře. Seznam takových Pokémonů byl vyvěšen kousek od místa, kam jsme běhali Pokémony chytat. Postupně jsme tedy vybíhali a pokud jsme našli správného Pokémona, přinesli jsme ho zpátky k oddílu, kde se nám odečetly zbývající životy na kartičce, kterou jsme dostali na začátku hry. Museli jsme tedy přemýšlet, abychom vyšli se všemi životy Pokémonů a abychom nasbírali všechny Pokémony do laboratoře.

Po poledním klidu jsme vyrazili na louku nad táborem. Čekala nás totiž Alakazamova výzva. Postupně jsme běhali k vedoucím, kteří nám položili otázku ze světa Pokémonů. Pokud jsme odpověď znali a byla správná, mohli jsme se vrátit zpátky k oddílu. Ale když jsme odpověď neznali, museli jsme běžet dál k Alakazamovi, což je nejchytřejší ze všech Pokémonů, kterému jsme museli otázku nejdřív zopakovat a Alakazam nám řekl odpověď. Tu jsme si zapamatovali a přiběhli zpátky k vedoucímu, kterému jsme odpověď řekli a až pak jsme mohli běžet zpátky k oddílu. Ovšem někdy se stávalo, že jsme po cestě otázku nebo i odpověď zapomněli a museli jsme se vracet. Výhodu měl samozřejmě ten, kdo Pokémony zná, ale i tak nám to šlo pěkně od ruky a za chvíli jsme měli všech 64 otázek odpovězeno.

Na dopoledním nástupu jsme opět točili pokéstopem a dostali jsme denní úkol. Pokud budeme všichni na večerním nástupu znát všichni svůj pokřik, upraví se večerní program. Na něj byly původně vyhlášené turnaje. Po večeři na nástupu jsme tedy měli dokázat, že jsme úkol splnili. Všechny oddíly jsme postupně zvolávali svůj pokřik a pak přišla řada na poslední oddíl. Naštěstí i ten svůj pokřik uměl, takže vedoucí program opravdu změnili. A k našemu překvapení ho upravili na diskotéku! Ale ještě před ní jsme si zašli do Pokémarketu pro další kartičky z oblasti Alola a kdo měl dostatek karet, tak ještě na další raid. Tentokrát jsme chytali legendárního Xernease, který vypadá jako veliký jelen. Naším úkolem bylo naházet na jeho parohy kroužky, abychom získali alespoň 100 bodů. Postupně jsme se tedy střídali a zkoušeli házet, až se trefil ten poslední z nás a dovršil cílovou hranici. Po splnění raidu jsme si vylosovali vajíčko s odznakem Xernease, který jsme si přidali do našeho Raid pasu. Pak jsme se převlékli do tanečních šatů a zašli jsme do jídelny, kde už hrála první písnička, takže jsme protančili celý večer až do posunuté večerky o půl hodiny, po které jsme si vyčistili zuby a šli si po náročném dnu odpočinout. Bohužel má zítra zase pršet, tak jsme si aspoň užili pěkný slunečný den.

3.8. - DEN PÁTÝ

ODDÍLOVÉ FOCENÍ A LOVENÍ POKÉMONŮ

Další hezký den začal. Od rána svítilo sluníčko, a tak jsme využili příležitosti a převlékli se do nových oddílových triček, která nám vedoucí vyrobili – pomocí šablony z obrázků oddílových pokémonů nám savem nastříkali na trička obrysy Pokémonů. Postupně jsme se tedy rovnali na nástupovém molu u pokéstopu a nechali jsme se vyfotit, abychom měli památku na letošní tábor. Oddíly, které už měly nafoceno, se pak přesouvaly na louku, kde jsme pokračovali v turnajích.

Hezké počasí nám vydrželo i přes celý poledňák, a tak jsme si opět nechávali poradit ohledně pokémoních kartiček, vyměňovali jsme mezi sebou, nebo jsme jen po obědě odpočívali na chatkách. Odpoledne jsme se pak pustili do další hry. Každý jsme dostali kolíček s pokéballem a šli jsme do lesa, kde byla hra připravená. V ohraničeném prostoru se nacházelo celkem 30 různých Pokémonů. Každý u sebe měl různé pokébally v různých počtech. Naším úkolem bylo všechny Pokémony pochytat, což jsme dělali tak, že jsme se u daného Pokémona sešli podle toho, jaký pokéball jsme měli na kolíčku. Museli jsme pak všichni doběhnout k vedoucímu a ukázat mu, že jsme ve správném složení, a také jsme museli znát jméno Pokémona. Pokud jsme jméno neznali, u Pokémona byl ještě znak, který jsme mohli najít na taháku, kde vedle znaku bylo jméno, a tak jsme si mohli pomoct. Ovšem tahák byl od všech Pokémonů docela daleko, takže pokud jsme chtěli radu, museli jsme se proběhnout. Výhodu tedy měli ti, kteří jména znali, protože jsme měli Pokémony rychleji pochytané.

Po večeři a večerním nástupu jsme si opět zašli do Pokémarketu, abychom si vybrali další kartičky do našich Pokédexů. Pak se nám odemkl další raid s ledovo-ocelovým Pokémonem Kyuremem. Tím pádem jsme museli i my prokázat zručnost v práci se železem. Seřadili jsme se u desky, ve které byly zašroubované šrouby, jež jsme museli co nejrychleji vyšroubovat, vytáhnout a zase zašroubovat. Šlo nám o čas a některé oddíly to stihly opravdu v poslední sekundě. Legendárního Kyurema jsme ale získali nakonec všichni, a tak jsme dostali i jeho kartičku a další kousek deníku, který jsme si nalepili do Pokédexu. Protože jsme byli s raidy ale docela rychle hotoví, přesunuli jsme se ještě opět na louku, kde jsme pokračovali v turnajích. A než jsme odešli zpátky do tábora, vedoucí a praktikanti si pro nás připravili speciální program – uspořádali derby ve Filipových koulích a utkali se v zápase mezi sebou. Zápas byl pěkně vyrovnaný, ale o chlup nakonec vyhráli vedoucí. Bylo to ale opravdu těsné. A pak už zase zbývalo to poslední – vyčistit si zuby, umýt se a ulehnout do spacáků.

2.8. - DEN ČTVRTÝ

GALAR A TURNAJE

Konečně bez deště. Ráno jsme hned po snídani vyrazili na nedalekou louku, kam od rána svítilo sluníčko, takže byla už docela suchá, a mohli jsme se pustit do nové hry. Přecestovali jsme do dalšího regionu – oblasti Galar. Všichni jsme si k nohám přivázali nafukovací balonky a seřadili jsme se do velkého kruhu. Tím jsme utvořili arénu, do které každý oddíl postupně posílal dvojici bojovníků. Bylo totiž nutné se utkat o ty nejlepší Pokémony. Jakmile se odstartovalo, museli jsme sešlápnout balonky soupeřů a zároveň si uhlídat ten svůj. Vedoucí pak postupně zapisovali pořadí, v jakém jednotlivé dvojice vypadávaly a dávali nám kartičky Pokémonů. Ten oddíl, kterému zbyl v aréně alespoň 1 člen, získal tu nejlepší kartu. Karty pak využijeme v pozdější hře. Některé zápasy byly dost vyrovnané a v aréně zbyli třeba jen 2 bojovníci, takže jsme pak fandili, abychom měli tu nejlepší kartičku.

Během poledního klidu si na nás udělal čas Profesor Oak a pomáhal nám odhalovat falešné pokémoní karty, radil nám s výměnami a určoval cenu našich kartiček. Udělali jsme si tak přehled, jaké kartičky máme v našich albech a umíme i poznat pravé karty. Kartiček ale máme tolik, že jsme nestihli všechny projít a tak budeme pokračovat další den. Po poledňáku se otevřel krámek se sladkostmi a vedle byl také malý obchůdek s balíčky Pokémonů, krabičkami na karty, obaly a alby, takže jsme si nakoupili, co jsme chtěli a balíčky si nadšeně rozbalili. Někteří z nás měli štěstí a z balíčku jsme vytáhli moc pěkné a vzácné karty, takže jsme si je hned schovali do obalů a zastrčili do alb.

Odpoledne jsme začali s prvními turnajovými zápasy, protože natrénováno už jsme měli dost. Rozlosovalo se, kdo bude hrát fotbal a kdo Filipovy koule, takže jsme pak nastoupili na hřiště a začali jsme hrát. Zápasy probíhaly podle pravidel a fair play, a výsledky nám vedoucí zapsali do tabulky. Hráli jsme až do večeře, po které jsme se přesunuli do jídelny, kde na nás čekal večerní program. Sedli jsme si jako do kina a vedoucí nám pustili prvních pár dílů ze seriálu Pokémon: Cesty, ze kterého máme nástupní písničku. Postupně jsme potom chodili do sprch a kdo to ještě stihnul, tak ještě zpátky do kina. Nakonec jsme se všichni šli zachumlat, abychom si pořádně odpočinuli na příští den.

1.8. - DEN TŘETÍ

ZMATEK V POKÉDEXU A OBTÍŽNÝ TEST

31.7. - DEN DRUHÝ

INKUBÁTORY

30.7. - DEN PRVNÍ

PŘÍJEZD

Loni byl pokémonní tábor natolik úspěšný, že jsme se letos rozhodli v Pokémonech pokračovat. Po roce se tedy scházíme se opět v tábořišti Nesytá, abychom hledali nové druhy Pokémonů a zažili nová dobrodružství.

Po příjezdu do tábora jsme se sešli s našimi kamarády a kdo je nový, tak si na chatičce našel kamarády nové. Vybalili jsme si naše věci, povlékli postele a rozbalili spacák. Po chvíli už jsme zaslechli novou nástupní písničku (ze seriálu Pokémon: Cesty na Netflixu), tak jsme se zatím v jedné velké skupině sešli na nástupu. Tam jsme se dozvěděli, jak se každý vedoucí jmenuje, kde najdeme zdravotnici a kam na záchody, kdy budeme vstávat a chodit spát a kdy budeme jíst. Pak jsme měli ještě chvíli volného času, během kterého jsme se seznamovali s našimi spolubydlícími a sousedy. Za pár chvil se znovu rozezněl nástup a přemístili jsme se do jídelny. Tam už na nás čekal Profesor Oak a začal nám povídat, co letos budeme dělat.

Oproti loňskému roku se nám tu rozšířili Pokémoni o dalších 7 generací. Zároveň se také začaly šířit zvěsti o bájném a legendárním Pokémonovi Arceovi, kterého Profesor Oak poslední dobou zkoumá. Všechny své poznatky si zapisoval do svého deníku. Jenže proradní Rakeťáci mu deník ukradli, rozstříhali a ukryli do různých regionů. A tak nás Profesor požádal, abychom mu pomohli v hledání a spojování jeho deníku, abychom se i my dozvěděli něco nového o Arceovi. A abychom se mohli vůbec vydat na cestu, potřebujeme samozřejmě svého Pokémona. Po jednom jsme tedy chodili k rozřazovacímu počítači, který Profesor sestavil, a po stisknutí tlačítka nám vypadl pokéball, ve kterém se schovával náš Pokémon. V pokéballech se nacházelo 7 různých druhů – každý zastupující jednu barvu oddílu. Tím jsme se tedy dozvěděli, v jakém oddílu budeme soutěžit a postupovat v celotáborové hře.

Tím tedy skončil první den na táboře. Pak už jsme si šli jen vyčistit zuby a přesunuli jsme se do spacáků plni očekávání, co se bude dít další den, protože zítra to celé začne na plné obrátky.