13. - 14.8. DEN TŘINÁCTÝ A ČTRNÁCTÝ

ZÁCHRANA PIKACHU, KRÁMEK A NÁVRAT DOMŮ

A finále je tady. Čeká nás poslední souboj na stadionu proti Giovanni, veliteli Rakeťáků. Když ho porazíme, budeme se moci vydat zachránit uneseného Pikachu. Nejprve ale bylo potřeba Giovanniho najít. Vydali jsme se tedy na průzkum po táboře a za chvíli jsme ho našli v jídelně. Giovanni už na nás byl připravený se svým týmem Pokémonů. Měl jich rovnou 6 a všichni byli velmi silní. Nejsilnější byl ovšem ten poslední – Mewtwo. Museli jsme tak použít téměř všechny naše bitevní předměty, abychom zvládli porazit i jeho. Nakonec se to všem týmům povedlo a Giovanni nám předal zprávu, kam se máme vydat. Jak se ale ukázalo, cílové místo byla jen falešná stopa. Našli jsme tam jen další zprávu s indicií na další lokalitu. Celkem bylo takových míst 6 a chvíli nám trvalo, než jsme je všechny našli a oběhli. Poslední zpráva nás přesměrovala na ohniště pro táborák. Po chvilce hledání jsme ale Pikachu přeci jenom našli. Pro každý tým tam čekal jeden (jednalo se o žlutý pytel s obrázkem Pikachu). Poklad, nalezeného Pikachu, jsme si pak vzali na klidné místo, a odměnu si spravedlivě rozdělili. Našli jsme tam různé sladkosti, přívěsky na klíče a balíčky Pokémon kartiček. Až si poklad rozdělil i poslední tým, přesunuli jsme se na oběd.

Během poledního klidu vedoucí s praktikanty připravovali závěrečný krámek. My jsme si během volného času balili naše věci, a že bylo co uklízet. Nakonec jsme si připravili čisté oblečení pro zítřejší cestu domů a měli jsme sbaleno. Pak už zazněl nástup. Na pódium vystoupil Profesor Oak a oznámil nám, že výzkum, se kterým jsme mu pomáhali, byl dokončen, a získaná data budou použita k vylepšení Pokédexů. Zároveň nám také poděkoval za záchranu Pikachu, protože ten byl potřebný k završení výzkumu a ukončení celotáborové hry. A pak už zbývalo jen to poslední – vyhlásit výsledky. Pro rok 2022 je tedy pořadí následující: na 6. místě se umístili oranžoví. Na 5. místě skončili modří. 4. místo získali červení. 3. místo obsadili černí. A 2. místo nebylo, protože na 1. místě se umístili shodně zelení a žlutí. Výhercům gratulujeme!

Po posledním nástupu jsme každý dostali naše kreditky, na kterých jsme měli získané body převedené na táborové peníze. Byli jsme také rozděleni do několika skupin, aby v krámku nebyl zmatek. Nejdříve tedy šli ti, co měli bodů nejvíce. V krámku byla hromada věcí. Nejrůznější plyšáci, stavebnice, puzzle, batohy, klíčenky, knížky, lego, Baby born panenky i s příslušenstvím, LOL překvapení a další hračky. Na samostatném stole pak byly nejrůznější Pokémon předměty – plechové Pokébally s balíčky uvnitř, booster balíčky, samostatné karty pro doplnění kolekce, krabičky s náhodnými kartami jako štěstíčka, obaly na karty, V Battle box se 2 připravenými balíčky pro okamžitou hru a Morpeko box s velkou sběratelskou kartou a dalšími balíčky. Bylo tedy opravdu z čeho vybírat. Za přispění předměty do našeho krámku moc děkujeme našim sponzorům: Zapf Creation, Černý Rytíř, Veselý Drak, LOL Surprise a Atrium Dřevostavby. Bez Vás by letošní krámek nebyl to pravé tradiční zakončení tábora.

Až jsme měli všichni nakoupeno, prohlédnuto a v případě Pokémon kartiček i rozbaleno, přesunuli jsme se do jídelny, kde už byla připravená diskotéka. A protože byla závěrečná, byla dokonce prodloužená, ať se s tím letošním táborem pěkně rozloučíme. Letos jsme toho zažili opravdu hodně. Na začátku jsme od Profesora Oaka dostali našeho prvního Pokémona, díky kterému jsme se rozdělili do týmů. Pak jsme pomáhali s výzkumem Pokémonů jejich určováním a poznáváním. Jednou se nám i Pokédex rozbil a my ho museli dát do pořádku. Pomáhali jsme Sestře Joy se zraněnými Pokémony. Vydali se za zkamenělými Pokémony do jeskyně. Zavítali jsme do Pokémonního Safari a jeli i na výlet do Safari ve Dvoře Králové. Probouzeli obřího Snorlaxe pomocí Pokéflétny. S Brockem jsme vyráběli pochoutku pro naše Pokémony a Profesor Willow zase prověřoval naše znalosti v Pokémonech. Lovili jsme shiny Magikarpy a zúčastnili se Community Day. Zachraňovali jsme ukradené Pokémony ze základny Rakeťáků. Po celou dobu tábora jsme získávali nové Pokémony do našich Pokédexů, buď z Pokémarketu nebo líhnutím vajíček, a pak jsme s nimi bojovali na 8 stadionech, za což jsme dostali 8 odznaků. Porazili jsme i šéfa Rakeťáků Giovanniho a zachránili Pikachu. A zítra už zbývá jen dobalit poslední věci a pak se vydáme s našimi rodiči na cestu domů. Uteklo to jako voda a je tu konec.

Za celý kolektiv Tábora Brandýs děkujeme všem za účast. Doufáme, že se všem dětem letošní tábor líbil, a budeme se moc těšit zase příští rok. Brzy na shledanou.

Deníky a fotografie pro vás připravoval Tadeáš Varga.

11.8. - DEN DVANÁCTÝ

OČIŠŤOVÁNÍ POKÉMONŮ

Zlí Rakeťáci nám unesli naše Pokémony a odmítli nám je vydat zpátky. Museli jsme se tak dostat do jejich tajné základny a Pokémony zachránit. Bohužel to ale nebylo tak jednoduché, protože Rakeťáci zjistili, že jsme do základny vnikli, a bránili nám v úniku. Museli jsme tedy šikovně mezi Rakeťáky probíhat, aby nás nechytili, a pronést co nejvíc Pokémonů. Když nás Rakeťáci chytili, museli jsme Pokémona odevzdat a jít pro dalšího, což jsme samozřejmě nechtěli, protože ten tým, který pronese nejvíc Pokémonů vyhrává.

Až nezbývali už žádní Pokémoni, které by bylo třeba zachránit, vydali jsme se zpět do tábora na oběd, po kterém následoval polední klid. Po něm se otevřel ještě poslední krámek se sladkostmi. Když jsme měli nakoupeno, sešli jsme se na nástupu, kde jsme si řekli pravidla další hry. Nejprve bylo ale nutné vzbudit Snorlaxe, který nám už několik dní spí v táboře a odmítá se hnout. Zašli jsme proto do jídelny, kde jsme s pomocí hudebních Pokémonů zjišťovali, jak musíme mít přiložené prsty na flétně, abychom zahráli ten správný tón. Pak jsme se jen naučili melodii, která byla z hudebních Pokémonů složená, a mohli jsme jít za Snorlaxem. Všem týmům se povedlo melodii zahrát, takže se Snorlax vzbudil a odkráčel zase jinam, aby se nažral a opět usnul. Potom jsme se vrátili zpátky k zachráněným Pokémonům od Rakeťáků. Ty je totiž třeba ještě očistit od Rakeťácké špíny, která dělá Pokémony agresivními. Vydali jsme se proto na cestu, kde jsme se pomocí šipek trefovali do balónků. Když jsme se trefili do správného, získali jsme předmět, který nám ulehčí čištění – kyblíček, vodu, houbičku a podobně (zachránění Pokémony totiž představovaly kartičky, na kterých byl Pokémon přetřený tmavě fialovou barvou). Po dokončení cesty a získání všech věcí jsme smíchali přípravek v kyblíčku a dali jsme se s pomocí houbičky do čištění. Jak jsme pak zjistili, očištění Pokémoni měli různé hodnoty podle jejich vzácnosti. Hodnotil se tak nejen počet zachráněných Pokémonů, ale i jejich vzácnost.

Den ale utekl jako voda a už tu byl zase večer. Ten jsme trávili ze začátku volnou zábavou, takže jsme třeba hráli vybíjenou, nebo pingpong a badminton, a samozřejmě se také odemkl další, tentokrát už předposlední stadion. Po soubojích už ale nezbýval čas na nic jiného, než si jen dát druhou večeři, vyčistit si zuby a jít do postele, protože zítra nás čeká opravdu velký den!

10.8. - DEN JEDENÁCTÝ

LOV POKÉMONŮ A COMMUNITY DAY

Budíček a rozcvička! Tak se ozývá z tábora každé ráno. Po protažení si jdeme vyčistit zuby a nasnídáme se. Dnes třeba máme rohlík nebo toastový chléb se šunkou nebo marmeládou. Následuje dopolední nástup, kde se vybírá jeden zástupce z týmu, který vyhrál poslední etapu celotáborové hry. Vyvolený jde protočit Pokéstop a tím zjistíme, jaký úkol musíme splnit, abychom dostali odměnu. Na dnešek máme za cíl vylíhnout vajíčko a za to dostaneme slevu 1 minci na Pokémony v Pokémarketu. Pak po jednotlivých týmech střílíme pomocí nerf pistole vajíčko nové. Některé týmy tak mají ujít 15 tisíc kroků nebo dokonce 30 tisíc. Potom se dozvídáme pravidla dopolední hry. Každý trenér v týmu má přiřazené písmeno. Jakmile se vyhlásí, že se mají hledat Pokémoni od daného písmene, tak ti, kteří to písmeno mají, vyběhnou a hledají Pokémona, který tím písmenem začíná. Jediný problém je v tom, že každý Pokémon je rozdělený na třetiny, takže musíme Pokémony dobře znát, abychom nasbírali vždy 3 části a mohli je pak dát dohromady.

Čas vypršel a jdeme na oběd – výpečky se špenátem a bramborovým knedlíkem. Všem moc chutná, někteří si jdou i přidat. Kdo je po jídle, tak jde do chatičky odpočívat po náročném dopoledni. Profesor Oak nás také učí, jak hrát Pokémon karty a pomáhá nám určovat pravost karet a hodnotu těch pravých. Kdo kartičky nesbírá, tak si čte, píše dopis domů nebo si jde lehnout. Polední klid ale rychle utíká, takže za chvíli už zase jdeme na svačinu dát si meloun. Jen co dojíme, už zní nástupová písnička “Já chtěl bych být ten nejlepší.” Začíná Community Day – příležitost pro každého trenéra získat nějaké ty body navíc (v Pokémon Go je Community Day 3 hodinová událost, během které se častěji objevuje jeden druh Pokémona, který navíc může mít mít i alternativní zbarvení, tzv., shiny). Přesouváme se na louku, kde už je ohraničený kus lesa. Naším úkolem je do lesa vběhnout a hledat v něm červené žetonky. Některé jsou označené žlutým kolečkem. Takové žetonky jsou shiny a počítají se za 2 body, protože jsou vzácné. Po týmech se tedy řadíme před lesem a na lovení “Pokémonů” máme 90 sekund. Každý se snaží, aby jich našel co nejvíc, a po uplynutí času jdeme počty nahlásit našim oddílovým vedoucím. Když mají všechny týmy naloveno, popocházíme o kousek dál na louku, kde si zahrajeme Pokémon Safari. Tuto hru jsme už jednou hráli, ale protože nám o víkendu přijeli noví trenéři, tak nám byla pravidla vysvětlena ještě jednou. Koneckonců opakování je matka moudrosti. Safari je hodně zábavná hra, u které se zapojuje celý tým, takže ji hrajeme až do večeře.

Z jídelny už voní pizza! Ano, i na táboře máme pizzu. Každý se pořádně nadlábnul, protože nám po běhání vyhládlo. Po večerním nástupu svoláváme své týmy, protože se odemkl další stadion a zároveň i Pokémarket. Některé týmy mají díky splněnému dennímu úkolu Pokémony o 1 minci levnější, což se nám hodí a kupujeme potřebné Pokémony a předměty. Vedoucí mezitím připravují táborák. Kdo má nakoupeno a dobojováno, tak se převléká do teplého oblečení a jde k ohni. A už to hoří. Plameny šlehají vysoko, tak s buřty musíme ještě chvíli počkat. Ale dřevo prohořívá rychle, tak už můžeme opékat. Když máme opečeno, dáme si buřt na chleba a přidáme si podle chuti kečup nebo hořčici. U ohně je dobře, je tu teplo a máme tu i své kamarády, se kterými si vyprávíme příhody z tábora. A že jich není málo. Tábor se pomalu chýlí ke konci a my už jsme kouskem mysli u našich maminek a tatínků a těšíme se, až jim tyhle historky budeme také vyprávět. Teď už ale půjdeme spát, abychom byli dobře odpočatí na další den a mohli podpořit svůj tým.

9.8. - DEN DESÁTÝ

LOV SHINY MAGIKARPŮ

Po výletě jsme si potřebovali pořádně odpočinout. Ráno byl tedy budíček posunutý o půl hodiny a dopoledne jsme měli klidnou hru. Vrazili jsme na moře a lovili jsme shiny Magikarpy – zlaté pokémony podobné kaprům. Problém byl ale v tom, že je chránili Gyaradosové – velcí dračí hadi, kteří jsou věčně naštvaní. Když jsme na něj tedy hodili síť, zaútočil na nás svým dračím hněvem a my jsme příští kolo nehráli. Magikarpy jsme lovili ve stylu hry lodě – v týmu jsme se domluvili, na které políčko hodíme síť, například D15. Vedoucí pak políčko odkryli a tam se nacházela buď prázdná voda, nebo shiny Magikarp nebo, v tom horším případě, kus Gyaradose. Postupně jsme se takto po oddílech střídali a ten oddíl, který měl na konci nejvíce shiny Magikarpů, vyhrál.

Po obědě se otevřel krámek. Tentokrát ale se speciální nabídkou – mohli jsme si koupit balíček Pokémon kartiček a rovnou i obaly na ně. Kdo tedy ještě měl peníze, tak si pro radost balíček koupil a někdo z nás v něm měl i super vzácné karty s hodnotou i několik stovek korun. Kartičky jsme si uložili do obalů, a kdo tu má i album, tak si je uložil do alba. Po krámku jsme začali s odpolední hrou. Našli jsme totiž jeskyni s Pokémony a rozhodli jsme se ji prozkoumat. V týmu jsme si vybrali 2 navigátory a zbytek si zavázal oči. Pak jsme se vydali na cestu s různými překážkami. Občas se i stalo, že jsme se dostali do zavalené místnosti a abychom mohli pokračovat, museli jsme odpovědět na 3 otázky, abychom pokračovali dál. Kdo také stoupnul do nastražené pasti, toho unesl prehistorický Aerodactyl. Postupně jsme tedy jeskyní procházeli až na konec, kde jsme našli zkamenělé Pokémony, které se později pokusíme oživit!

Po náročném prozkoumávání jsme večer stihli už jenom zápas na nově odemčeném stadionu a pak jsme šli do sprchy. Zítra nás už totiž čeká další dobrodružství, tak si musíme dobře odpočinout.

8.8. - DEN DEVÁTÝ

VÝLET DO SAFARI

Výletní den je tady. Autobus pro nás měl přijet už ráno, takže jsme se po snídani hned šli sbalit a pak jsme se seřadili po oddílech před jídelnou, kde jsme dostali jídlo na cestu. Pak jsme po skupinkách vyrazili k místu, kde na nás už čekal autobus. Nastoupili jsme a vyrazili do Dvora Králové, až na parkoviště u safari. Tam jsme se sešli u pokladny a už jsme byli uvnitř. Přešli jsme k výběhu tučňáků, kde byly lavičky, a řekli jsme si, v jakých skupinkách budeme chodit a kdy se vrátíme. Pak jsme se rozešli a chodili jsme po celém safari. Navštěvovali jsme výběhy žiraf a zeber, zavítali jsme do Údolí hrochů, podívali jsme se na lvy a lví maminku s lvíčaty, přesunuli jsme se do obrovského akvária a také jsme viděli nosorožce. Kdo pak chtěl, tak si v okolních stáncích koupil něco dobrého na chuť nebo v suvenýrech nějakého plyšáka, přívěsek nebo jiný upomínkový předmět.

Až nám volný rozchod skončil, sešli jsme se zase zpět u tučňáků. Každý oddíl pak dostal pracovní sešit a dostali jsme úkol ho vyplnit. Kdo pak bude mít nejvíce správných odpovědí, získá nejvíc bodů do celotáborovky. Protože už jsme ale safari trochu znali, šlo nám to dobře od ruky a za chvíli jsme měli hotovo. Přišli jsme zpátky k tučňákům a kdo chtěl, tak si ještě odskočil na toaletu. Pak už pro nás ale opět přijel autobus a vyrazili jsme zpátky do tábora.

V táboře jsme si uklidili naše nakoupené věci a měli jsme volný čas na odpočinek. Večer se nám pak opět odemkl další stadion s trenérem na zápas, tak jsme pečlivě vybírali z pokédexu, abychom trenéra porazili. No a pak už nezbývalo nic jiného, než si vyčistit zuby a jít do postelí vyspat se na další den.

7.8. - DEN OSMÝ

SESTRA JOY

Dnes nás čeká velký den. Hned ráno za námi přišla Sestra Joy z Pokémonního centra, kde se léčí nemocní Pokémoni, že jí zlí Rakeťáci ukradli a roztrhali její knihu nemocí. Zeptala se nás, jestli jí knihu pomůžeme složit zase zpátky dohromady, s čímž jsme samozřejmě souhlasili. Vydali jsme se do lesa na místo, kde se nacházely kousky knihy. Bohužel Rakeťáci ještě knihu zamíchali, takže jsme nejprve potřebovali zjistit, který symbol patří k jakému léčivu a příznaku a pak až jsme přiřazovali názvy nemocí. Rakeťáci ale byli tentokrát opravdu podlí, takže se bohužel nikomu nepovedlo dát dohromady knihu celou. Nicméně někteří byli opravdu blízko. Naštěstí se ale povedlo obnovil starší verzi zálohy, takže odpoledne začínali všichni nastejno.

Po dobrém obědu a odpočinku se otevřel krámek se sladkostmi, takže jsme se mohli koupit něco dobrého. Pak už jsme ale začali s odpolední hrou. Nejprve jsme se přesunuli do jídelny, kde jsme si pustili jeden díl Pokémonů jako motivaci. V epizodě jsme se dozvěděli, že se stala velká nehoda a zranilo se mnoho Pokémonů. My jsme samozřejmě přispěchali na pomoc, abychom všechny Pokémony zachránili. Na louce jsme se rozdělili do 3 týmů – doktoři, záchranáři a sběrači. Záchranáři běhali na louku, kde měli hledat zraněné Pokémony vždy v barvě oddílu. Potom je přinášeli do nemocnice, kde je 2 doktoři vyšetřili a zjistili, co je trápí a jak to vyléčit. K tomu vysílali tým sběračů, který běhal do laboratoře, kde jim laboranti poradili, jaké suroviny na lék potřebují. V momentě, kdy měli všichni suroviny správné, laborant je poslal zpět do nemocnice, kde Pokémona vyléčili. Takto jsme postupně nanosili všechny Pokémony a všechny je zachránili.

Jako poděkováni od Sestry Joy jsme pak dostali speciální kartu trenéra, který vyléčí všechna zranění, což se nám bude určitě hodit. Večer jsme pak totiž bojovali na stadionu proti dalšímu trenérovi. Někteří měli drobné problémy, ale nakonec to zvládli všichni. A pak už jen zbývalo dát si druhou večeři, vyčistit si zuby a těšit se na zítřek, protože nás čeká výlet.

6.8. - DEN SEDMÝ

ZMATEK V POKÉDEXU A POKÉMONNÍ ŠKOLA

Přes noc se nám tu přehnala bouřka. Po tolika horkých dnes se ale není čemu divit. Naštěstí to bylo v noci, takže když jsme se ráno probudili, už jen kapalo a po snídani přestalo pršet úplně. Jediný problém byl v tom, že všude bylo mokro, takže nešly moc hrát venkovní hry. To nás ale nezastavilo v naší cestě za dobrodružstvím. Bohužel nám napršelo do našich Pokédexů a nastal v nich zmatek. Pokémoni se totiž pospojovali do jednoho a my potřebovali identifikovat, o které 2 Pokémony se jedná. Sešli jsme se v jídelně, kde nám vedoucí promítali obrázky a my mohli podle předlohy Pokédexu určovat smíchané Pokémony. Ten tým, který měl nejvíce správných odpovědí vyhrál. Netrvalo nám to ani tak dlouho a do oběda ještě zbýval čas, tak jsme si pustili další díl Pokémon seriálu.

Po obědě jsme se pustili do další etapy. Už začalo svítit sluníčko, a tak jsme si mohli zahrát i něco venku. Došli jsme do Pokémonní školy, kde jsme museli prokázat naše znalosti. Po jednom jsme tedy přibíhali k vedoucím, kteří nám položili nějakou otázku ze světa Pokémonů nebo Pokémon Go. Když jsme znali odpověď, mohli jsme se vrátit. Ovšem pokud ne, museli jsme si pro odpověď doběhnout k moudrému Profesorovi Willow. Zopakovali jsme mu otázku a ten nám řekl odpověď. Někdy se ale stalo, že jsme otázku po cestě zapomněli, a tak jsme bohužel dostali i špatnou odpověď. Takto jsme postupně odpovídali na všechny otázky, až jsme měli test kompletní.

Po večerním nástupu se odemkl třetí stadion, takže jsme si mohli zkusit zápasit v Rumělkovém městě na stadionu poručíka Surge a získat hromový odznak. Komu se to povedlo, přidal si pak odznak do svého Pokédexu. A na závěr dne jsme navíc měli v Rumělkovém městě po zápasu připravenou diskotéku, takže jsme se pěkně oblékli a šli tančit až do večerky.

5.8. - DEN ŠESTÝ

PROBOUZENÍ SNORLAXE

Dnešní den začal jedním velkým problémem. Do tábora se nám totiž dostal Snorlax – obrovský a těžký Pokémon a zavalil nám cestu, takže nemůžeme pokračovat v naší výpravě. Snorlax se dá probudit jen 2 způsoby: buď začne mít hlad a zvedne se sám, aby našel další jídlo, nebo musíme použít speciální předmět Pokéflétnu. Naštěstí jsme věděli, kde takovou Pokéflétnu najít, a tak jsme se jí vydali hledat. Po cestě nás ale potkávali nejrůznější divocí Pokémoni, takže jsme museli pečlivě vybírat, který typ Pokémona použijeme, abychom byli silnější. Na výběr bylo vždy ze 3 možností. Takže když jsme potkali ohnivého Pokémona, museli jsme správně vybrat vodní typ, protože oheň je proti vodě v oslabení. Na konci této strastiplné cesty jsme potkali starého pána s dlouhými bílými vlasy a vousy, a dostali jsme od něj Pokéfletnu. Výpravu jsme pak zakončili v bazénu, protože se rychle oteplovalo, tak aby nám nebylo takové vedro.

Po dlouhé cestě nám pořádně vyhládlo, tak jsme šli na oběd, na který navazoval polední klid. Odpoledne jsme pak potřebovali zjisti, na jakou melodii se Snorlax vzbudí. To jsme zjišťovali tak, že jsme přenášeli z jednoho místa do druhého symboly jako tichou poštu. Vždy jsme nakreslili symbol na papír, ukázali ho našemu kamarádovi před námi, ten si ho zapamatoval a překreslil ho dál. A takhle postupně až k vedoucímu, kterému jsme ukázali symbol v tabulce a ten nám podle toho dal obrázek Pokémona. Každý Pokémon pak představoval jiný tón na flétně, který jsme měli zahrát na flétnu a probudit tak Snorlaxe. Bohužel se ale přenášení symbolů protáhlo a zahrát melodii už jsme nestihli. Tak zatím necháme Snorlaxe spát a budit ho budeme příště.

Večer jsme pak věnovali trénováním turnajů ve vybíjené a odemkl se druhý stadion, takže jsme se u něj sešli a společnými silami pak trenéra porazili. Získali jsme už druhý odznak, tentokrát vodní, a přidali si ho do naší sbírky. A pak už nezbývalo nic jiného, než se přesunout do chatiček a odpočívat na další den.

4.8. - DEN PÁTÝ

SAFARI POKÉMON

Dnes nás čekal náročný den. Začali jsme ho tím, že jsme se přesunuli do Pokémonního safari. V oddíle jsme si měli zvolit 6 trenérů, kteří budou chytat Pokémony, a zbytek byli právě ti Pokémoni. Naši praktikanti pak byli Rakeťáci. Každý pak měl svou roli – Pokémoni museli utíkat, aby je nechytili trenéři. Ti s sebou měli Pokébally a snažili se Pokémony polapit. Když se tak stalo, tak si i trenéři museli dávat pozor, protože tu byli Rakeťáci, kteří je mohli chytit a trenér jim musel odevzdat svůj Pokéball s Pokémonem. Všechny polapené nebo uloupené Pokémony jsme pak nosili na naše stanoviště a tým, který donesl nejvíce Pokémonů vyhrál.

Bylo ale velké vedro, tak jsme hráli jen chvíli, ale protože nás hra všechny bavila, tak si jí určitě někdy zahrajeme ještě jednou. Pak jsme se přesunuli zpátky do tábora, kde jsme šli na oběd, a během poledního klidu jsme odpočívali. Na konci poledňáku se otevřel krámek se sladkostmi a pohledy, tak jsme si mohli doplnit zásoby nebo dokoupit známky, abychom mohli posílat dopisy a pohledy. Pak už ale začínal odpolední program. Potřebovali jsme identifikovat schované trenéry, kteří nás vyzvali na souboj. Každý trenér měl jiné jméno a jiný vzhled. My pak měli seznam různých očí, obočí, nosů, tvarů hlavy a podobně. Museli jsme tak najít trenéra, zapamatovat si tvar jeho tváře, a přinést to k zapisovači, který si informace poznačil. Museli jsme si ale pospíšit, protože se kromě správnosti hodnotil i čas.

Protože jsme byli po dnešku dost unavení, tak se posunula večerka o hodinu. Potřebovali jsme ale ještě stihnout zajít do odemčeného stadionu v Cínovém městě. Tam už na nás čekal trenér Brock a tak jsme si vybrali z našeho Pokédexu 2 nakoupené Pokémony a začali jsme souboj. Všem se nakonec povedlo Brocka porazit a tak jsme dostali náš první odznak! Nalepili jsme si ho tedy do Pokédexu a pak už jsme si šli lehnout a těšili jsme se na další den, protože na nás už čeká další dobrodružství.

3.8. - DEN ČTVRTÝ

POKÉMONNÍ POCHOUTKA

Další den začal a tak jsme se odpočatí sešli na nástupu. Dneska budeme dokazovat naši dovednost, abychom pak mohli začít zápasit na stadionech. Tam je totiž trenér, který s námi odmítal zápasit, a tak jsme museli prokázat, že na zápas máme. Vydali jsme se tak na cestu, kde jsme si vybírali kandidáty z oddílu, aby splnili zadaný úkol. Museli jsme tak například pomocí trubek překutálet míček z jedné strany na druhou, vyřešit různé hádanky a hlavolamy, nebo jsme se učili jak používat obvaz. Za každé splněné stanoviště jsme dostali body, a který oddíl měl nejvíc, tak vyhrál první část etapy. Kdo pak cestu ukončil úspěšně, dostal od trenéra na stadionu vstupenku, se kterou mohl vstoupit do arény a bojovat, až se stadiony odemknou.

Po obědě jsme odpočívali a třeba si vyprávěli příběhy z her, které jsme doteď hráli, nebo si četli a hráli mezi sebou Pokémony. Odpoledne jsme se ale po náročné cestě potřebovali nějak posilnit. Zašli jsme proto za Brockem, naším kamarádem, který nám dal recept na pokémonní pochoutku. Brock nám pak také řekl, kde najít jednotlivé ingredience, dal nám mapu, a tak jsme mohli vyrazit. Cestou jsme ovšem museli nejdříve udělat nějaké úkoly, za které jsme pak dostávali suroviny na pochoutku. Celkem jsme jich potřebovali 6 – slzy Dratiniho, Akrtikunovo pírko, okvětní lístek z oxopesandu, zázračný prach, měsíční kámen a dračí krev. V táboře jsme pak všechno smíchali, tekutinu nalili do formiček, ozdobili květy oxopesandu a dali zatuhnout.

Večer jsme potom museli oslavit naše úspěchy. No a ten nejlepší způsob je samozřejmě diskotéka. Takže jsme šli do sprchy, převlékli se do pěkného a hlavně čistého oblečení, a až vedoucí připravili taneční parket, tak jsme se přesunuli do jídelny, kde jsme tancovali až do večerky.

2.8. - DEN TŘETÍ

CHAOS V POKÉMONNÍ ŠKOLCE

Nový den začal jako obvykle rozcvičkou, snídaní a protočením Pokéstopu, ze kterého jsme dostali denní úkol. Cílem bylo se umístit v dnešní etapě alespoň do třetího místa a pokud by se nám to povedlo, dostaneme 1 Pokécoin navíc. Na nástupu jsme si také vystřelili z velkého vajíčka nová do našich inkubátorů a zároveň jsem se dozvěděli, kolik kroků budeme muset ujít. Nejdelší vajíčka byla na 30 tisíc kroků, což znamená, že budeme muset chodit i mimo hry, ale čím více kroků, tím lepší Pokémon se vylíhne. Kdo měl vystřeleno, přesunul se do Pokémarketu. Tam jsme si mohli koupit až 3 karty a v týmu jsme si rozmysleli, jestli chceme všechny 3 karty Pokémony nebo i nějaké podpůrné karty předmětů. Až jsme všichni měli vajíčka v inkubátorech a nakoupené karty do našich Pokédexů, sešli jsme se znovu na nástupu, abychom se dozvěděli informace o dopolední hře. Stalo se totiž, že Pokémonní školka, ve které se starají o malé Pokémony, chytila počítačový virus, a pomíchala se jim databáze Pokémonů. Bylo tak třeba dát informace dohromady a identifikovat všechny Pokémony, abychom měli databázi zase kompletní. Po lese tak byly rozmístěné obrázky Pokémonů a bylo potřeba například doplnit vývojové stádium Pokémona nebo jeho jméno. Dopředu jsme ale nevěděli, kolik takových ztracených informací v lese je, takže nejenom, že jsme si museli se sbíráním pospíšit, ale zároveň bylo třeba mít jistotu, že jsme našli opravdu všechny.

Po obědě jsme odpočívali během poledního klidu. Profesor Oak si na nás také udělal chvíli ze svého drahocenného času a pomáhal nám určovat pravost našich pokémonních kartiček, učil nás, jak takové pravé karty správně rozpoznat od falešných, a když měl někdo i nějaké vzácnější karty, tak zjišťoval jejich cenu. Kdo měl také ve své chatičce nepořádek, tak si během klidu uklízel, protože po táboře pluje smradlavý pšouchavý Koffing, který vždycky zaleze do té chatičky, kde je největší nepořádek. A Koffinga samozřejmě v chatičce nikdo nechce.

Odpoledne jsme se pak přesunuli na další hru. Pokémonní školka totiž dokončila obnovu své databáze, ale stalo se, že všichni Pokémoni ve školce utekli do divočiny a smíchali se s divokými Pokémony. Bylo tak třeba Pokémony ze školy znovu pochytat a vrátit, aby školka byla zase kompletní. V jednom místě v lese byl umístěný seznam s počty jednotlivých Pokémonů, které je třeba vrátit. Pokémony jsme pak hledali na louce a po chycení jsme je vraceli do školky. V týmu jsme si jen museli říkat, kolik Pokémonů ještě od jakého druhu chybí, protože by byl velký problém, když bychom buď donesli Pokémony divoké nebo naopak, pokud bychom nějaké Pokémony zapomněli. Postupně jsme tak chytali všechny potřebné Pokémony a Pokémonní školka nám pak za poděkování dala plyšového Pokémona jako maskota našeho týmu. Červení tak dostali Charmandera, Černí získali Snorlaxe, Modří mají Squirtla, Oranžoví obdrželi Vulpixe, Zelení byli odměněni Bulbasaurem a Žlutým věnovala Togepiho. S maskoty jsme se pak ještě vyfotili. Večer se pak obě etapy vyhodnotily a dostali jsme další Pokécoiny pro nákup. A protože etapu vyhráli Červení, rozsvítil se náš stadion v červených barvách, který nám svítil až než jsme usnuli.

1.8. - DEN DRUHÝ

HLEDÁNÍ INKUBÁTORŮ

Tak tu máme den druhý. Po probuzení a snídani jsme se seřadili na nástupu a dozvěděli jsme se, že se vydáme na naši epickou cestu za Pokémony. Jako první jsme si ale potřebovali vyzvednout jedno zařízení – inkubátor na pokémonní vajíčka. Všichni jsme tedy vyběhli z tábora po označené cestě, na které jsme nacházeli různé úkoly a šifry. Nad některými se nám hodně zatopilo v hlavičkách a strávili jsme s nimi i několik desítek minut. Každá šifra obsahovala kousek příběhu a pokyny, které nám zanechal profesor Oak. Postupně jsme se tak dozvídali, že se profesorovi přemnožili jeho Pokémoni ve výzkumu a bylo potřeba je všechny spočítat, abychom zjistili výpočetní parametr. Na konci cesty jsme tento parametr zadali do speciálního zařízení, které nám odemklo inkubátor. Inkubátor slouží k líhnutí vajíček (v Pokémon GO je také možné líhnout vajíčka chozením – je třeba ujít například 7 km, aby se vejce vylíhlo). Oddíly společně s inkubátorem dostaly i fitness náramek pro sledování kroků. Týmy si každý den vyberou 1 zástupce, který dostane inkubátor s náramkem a do konce dne musí ujít třeba 5 tisíc kroků, aby se vejce vylíhlo.

Dále jsme se také dozvěděli pokyny k celotáborové hře. Kromě chození vajec budeme každý den točit s Pokéstopem, ze kterého dostaneme denní úkol. Pokud úkol splníme, získáme nějakou odměnu, která nám pomůže v postupu celotáborovkou. Po protočení pak půjdeme do Pokémarketu – obchodu s Pokémonními kartičkami (ale speciálními pro tábor). Kartičky si budeme postupně kupovat za Pokécoiny – mince, které získáme podle umístění v denní etapě. Nakoupené Pokémony pak budeme používat v soubojích na stadionech proti silným Trenérům, od kterých budeme získávat odznaky. A nakonec, pokud se nám povede vylíhnout vajíčko, tak si vystřelíme z jednoho velkého vajíčka nové. Každé vajíčko má jen vždy jiný počet potřebných kroků k vylíhnutí. Z vylíhnutého vajíčka pak získáme další kartičku Pokémona do Pokédexu, což je naše databáze Pokémonů, kde jsme si také vyplnili kartu trenéra – nakreslili jsme si svého oddílového Pokémona, vyplnili seznam trenérů v týmu a také jsme si vymysleli pokřik.

Dnes jsme tedy získali spoustu informací o programu a náplni celotáborové hry a zítra už to všechno začne. Vyhlašovaly se totiž výsledky za dnešní etapu a získali jsme první Pokécoiny, za které si zítra nakoupíme první Pokémony. Někteří už také večer vylíhli svá vajíčka, takže zítra si vystřelí další. A také dostaneme první úkol z Pokéstopu! Čas ale plyne rychle, takže večer jsme akorát stihli trénovat na turnaje ve fotbale a přehazce a potom jsme se šli vykoupat do sprch. A pak už jsme si šli lehnout do postelí, protože zítra budeme pokračovat na naší cestě za Pokémony.

31.7. - DEN PRVNÍ

PŘÍJEZD

Pokémon mánie koluje po celém světě, a tak bylo nevyhnutelné, aby nás minula. Letos se tedy ponoříme do světa malých příšerek (zajímavost pro rodiče: Pokémon je zkratka z anglického Pocket Monsters čili doslova kapesní příšerky. Pokémoni se totiž chytají do míčků, které lze nosit i v kapse). Profesor Oak, který vede výzkum nad těmito Pokémony potřebuje s výzkumem pomoct a za asistence trenérů se mu to určitě podaří. Zároveň tu jsou ale zlí Rakeťáci, kteří nám během naší cesty budou všelijak škodit. Musíme být také neustále ve střehu, protože nám budou chtít i ukrást naše pracně pochytané Pokémony. Jejich šéf, podlý Giovanni, navíc ukradl vzácného Pikachu, kterého musíme najít a osvobodit. Na cestě nás tedy čeká potkávání spousty Pokémonů, se kterými budeme zápasit se silnými trenéry na stadionech. Za vítězství budeme získávat odznaky a když jich nasbíráme dost, budeme mít i šanci se utkat se zákeřným Giovanni. Na táboře máme naštěstí dostatek trenérů, takže je velmi vysoká šance, že se podaří dokončit výzkum a osvobodí se i Pikachu.

Po příjezdu na tábor jsme se rozdělili do chatiček, aby měl každý kde odpočívat a měl věci v suchu. Po chvíli čekání jsme se ale sešli na prvním nástupu, kde nám vedoucí, převlečení za Rakeťáky, oznámili nějaké organizační věci, jako kde jsou záchody, kam si chodit pro pití, kdy budeme vstávat a kdy chodit spát, a podobně. Po nástupu jsme se ale přesunuli do jídelny, kde na nás čekal už Profesor Oak. Do výdejního okénka během nástupu nainstaloval svůj superpočítač. Pak nám řekl, s čím potřebuje pomoct a jaký je náš úkol. Následně nás po jednom vyvolával, abychom do počítače načetli svůj otisk prstu. Počítač pak vyhodnotil shodu – pokud se shoda povedla, vypadl z počítače Pokéball (míček na chytání Pokémonů), ve kterém se schovával náš první Pokémon v barvě týmu, do kterého budeme patřit. A pokud se vyhodnocení nepovedlo, kontrolka zablikala červeně a museli jsme otisk načíst znovu. Protože je nás ale letos opravdu hodně, tak rozřazování trvalo až do večerky. Kdo tedy už měl svého Pokémona, tak se začal připravovat na spánek. Čekala nás tak první noc na táboře, během které jsme se potřebovali dobře vyspat, protože zítra vyrážíme na naši velkou cestu.