TÁBOR 2016 - MIMONI

29. 7. 2014 – DEN TŘINÁCTÝ - POKLAD A KRÁMEK

Předposlední den v táboře začal brzy ráno bouřkou, takže jsme se probouzeli do mokrého dne. Na chvíli jsme si mysleli, že bude ohrožený dopolední program, nicméně se brzy vyčasilo a oteplilo natolik, že jsme mohli hned po snídani započít finále v potápěčích. Kandidáti z pěti oddílů se ve třech skupinách utkali v souboji ve výdrži dechem. Byla to poslední soutěž, která ještě mohla zahýbat s pořadím. Soutěž byla napínavá a někteří opravdu zabojovali, aby s dechem vydrželi co nejdéle. Poté se šli soutěžící převléci a hned na to jsme měli nástup. Tam jsme se dozvěděli, že půjdeme do lesa a budeme soutěžit ve sběru hub. Převlékli jsme se tedy do lesa a vydali jsme se hledat houby. Nedávno totiž pršelo a hned na to se udělalo teplo, takže podmínky v lesích by měly být ideální. A také, že byly. Našli jsme jich opravdu hodně. Sběr hub nám ale předčasně přerušil déšť, naštěstí ale jen o pár minut, takže jsme naběhli do jídelny a o pár okamžiků později už jsme dostávali oběd.

Odpoledne na nástupu pak byly vyhlášeny výsledky celotáborové hry. Na pátém a posledním místě se umístili červení, na čtvrtém místě modří, třetí byli černí, stříbrnou pozici získali zelení a celý tábor letos vyhráli žlutí. Podle umístění pak byly dorozděleny osobní body a pak jsme se vydali také podle pořadí hledat poklad. Bylo nám řečeno, abychom první nápovědu hledali v cukrárně v Železnici. Vzali jsme si s sebou tedy ještě peníze a vydali jsme se na cestu. Občas začalo trochu pršet, měli jsme s sebou ale pláštěnky nebo bundy, tak nám to, s vidinou pokladu na konci, ani moc nevadilo. Po příchodu do cukrárny jsme obdrželi mapu tábora a okolí rozdělenou do čtverečků se souřadnicemi. Na mapě byl v jednom místě znázorněný křížek. Došlo nám tedy, že se máme vydat právě do zvýrazněného místa. Místo ale bylo úplně na druhé straně od tábora, než jsme byli, tak jsme se vydali zpět do tábora. V určeném místě na nás čekal další vzkaz s další souřadnicí, která tentokrát odkazovala na jednu chatičku v táboře. A na této chatičce jsme po chvíli hledání objevili další souřadnici, která ovšem ukazovala mimo mapu. Po chvíli přemýšlení nám ale došlo, že souřadnice odkazuje na jedno konkrétní místo, které na mapě už sice nebylo, nicméně jsme o něm všichni věděli. Kousek po cestě byla závora a za ní složené dřevo. Již předtím jsme u tohoto místa hráli hru, takže jsme se tam vydali. No a samozřejmě tam na nás čekal schovaný poklad. Vzali jsme si tedy ten svůj (každý oddíl měl poklad přiřazený) a vydali jsme se zpět do tábora, abychom si jej rozdělili. V pokladu se nacházely povětšinou sladkosti a jiné dobrůtky.

Poté, co se vrátil i poslední oddíl, začal krámek. Získané body v celotáborovce se nám převedly na peníze a za ně jsme si mohli koupit různé předměty, hry a hračky v krámku. Každý si tedy vybral to, co se mu líbilo a co chtěl. Pak byla ještě vyhlášená aukce, kde jsme utratili i ty poslední táborové peníze. Odpoledne ale uteklo a vzápětí tu už byl večer a s ním přišel i večerní program – poslední závěrečná diskotéka. Takže jsme všichni naklusali do sprch a teď už zase tančíme na parketu a užíváme si poslední hodiny na táboře. A zítra už jedeme domů, takže teď už dobrou noc :-).

28. 7. 2016 – DEN DVANÁCTÝ - PŘÍPRAVA SCÉNEK A VÝLET

Po včerejším dešti bylo ráno poněkud chladnější, nicméně se sluníčko naštěstí rychle protrhalo skrz mraky a už po snídani se začalo oteplovat. Na nástupu jsme se dozvěděli, že po obědě vyrazíme na výlet na koupaliště u Jinolic a do té doby si máme připravovat scénky na různá témata, související s filmem. Dali jsme se do příprav a čas rychle utekl, takže jsme se vzápětí přesunuli do jídelny na oběd. Po obědě jsme si už jen rychle sbalili věci a vyrazili jsme na cestu.

Nejprve jsme se potřebovali přesunout na vlakovou zastávku do Železnice. Cesta je mírně z kopce, takže jsme tam za necelou hodinku byli. Na vlak jsme pak počkali 10 minut. Cesta vlakem byla ale krátká, jeli jsme jen jednu zastávku a už jsme vystupovali. Ze zastávky jsme dále pokračovali asi 300 metrů na náves Jinolic. Tam jsme si chvíli odpočali a poté jsme se vydali 2 kilometry po modré značce do autokempu u koupaliště. Cesta byla příjemná lesem, takže ani nebylo vedro, i přestože slunce svítilo už plnou silou. Po necelé hodině chůze jsme dorazili do kempu, kde jsme si dali na hodinu rozchod. Kemp byl plný různých stánků, většinou s jídlem, takže si každý koupil, na co měl chuť. Po hodině volna jsme se znovu shromáždili a přesunuli jsme se na pláž k vodě, kde kdo chtěl, šel do vody, kdo nechtěl, tak se vrátil ke krámkům nebo odpočíval pláži. Pak už jsme ale měli další sraz a pomalu jsme vyrazili na cestu zpět, aby nám neujel zpáteční vlak.

Po příchodu do tábora už na nás čekala večeře a poté jsme si udělali jeden z posledních nástupů. Každý oddíl předvedl svou scénku, takže jsme se i pobavili a jelikož už bylo pozdě, tak jsme naběhli do sprch a teď už půjdeme spát. Zítra nás totiž čeká velký den. Nejenom, že to bude posledních 24 hodin v táboře, ale také bude uzavřena celotáborová hra, budou vyhlášeny výsledky a potom se půjde hledat poklad! Takže teď už dobrou noc :-).

27. 7. 2016 – DEN JEDENÁCTÝ - POTÁPĚČI A MIMOŇOVA ZHOUBA

Dnešní ráno začalo opět plným sluncem. Po snídani jsme pokračovali v turnajích, protože se včera ještě nějaké nestihly. Zbylé oddíly se tedy odebraly na hřiště a ty, které neměly co dělat, se přesunuly k bazénům. Už dopoledne se totiž udělalo takové vedro, že jsme mohli začít v soutěži potápěčů. Každý oddíl se rozdělil na 3 věkové skupiny – do devíti let, potom do 12 let a nakonec více než 13. Poté se každá skupinka připravila na nominaci a z každé takové skupiny postoupil vždy 1, který vydržel s dechem nejdéle. Takto se protočilo u bazénů všech 5 oddílů, a kdo pak chtěl, mohl zůstat ještě na koupání. Mezitím se  dohrála přehazka, fotbal a odehrály se i téměř všechny zápasy v ping pongu. Pak už byl ale oběd a polední klid.

Ke konci poledňáku nám ale začalo trochu pršet, začaly se tvořit slibované bouřky. Rychle jsme se tedy připravili na odpolední hru Mimoňova zhouba. Ta se pro nás stala opravdu osudnou, protože ke konci hry přišla velká bouřka s průtržným deštěm, takže jsme se museli z lesa rychle přesunout do tábora, abychom moc nezmokli. Naběhli jsme tedy do jídelny, kde bylo teplo a hlavně sucho a pustili jsme se do řešení šifry, kterou jsme získali z první části hry. Pak už byla ale zase večeře, a jelikož bylo venku mokro a zima, tak se finále potápěčů nemohlo uskutečnit, a proto jsme se odebrali do sprch a jako náhradní program je diskotéka. Takže jsme se odebrali na taneční parket a za rytmu hudby tancujeme až do večerky :-).

26. 7. 2016 – DEN DESÁTÝ - HLEDÁNÍ BANÁNOMETU A KRÁDEŽ KRÁLOVSKÉ KORUNY

Dnešní den začal opět sluníčkem. Po rozcvičce a snídani jsme si opět poklidili v chatičkách pro případné bodování a pak už se táborem rozezněl první ranní nástup. Dozvěděli jsme se, že budeme potřebovat banánomet. Hra spočívala v sesbírání papírků, které po složení vytvořily obrázek, a na druhé straně byla spirálová šifra, ve které jsme se dozvěděli, kde najdeme banánomet. Přemístili jsme se tedy do lesa, kde jsme se seřadili po oddílech a postupně jsme sbírali a skládali papírky s obrázkem. Některým oddílům trvalo skládání vážně dlouho, takže jim nakonec museli vedoucí trochu poradit. V šifře jsme se dozvěděli, že musíme hledat v nějakém místě, kde se nachází jedna z nejdůležitějších živin pro člověka – voda. U várnic s pitím jsme tedy našli mapku, kde bylo označené místo v okolí tábora. Vydali jsme se tam a již tam na nás čekali vedoucí a předali nám buzolu. To byla dopolední část.

Přes polední klid jsme všichni odpočívali, protože nám bylo řečeno, že nás odpoledne čeká náročný orienťák. Na odpoledním nástupu nám tedy byla vysvětlena pravidla, ke hře jsme kromě získané buzoly potřebovali i složený obrázek. Po cestě se nacházely různé otázky, které se ptaly na detaily v obrázku, bylo potřeba mít tedy obrázek správně složený, abychom mohli správně odpovědět. Dalším zajímavým prvkem bylo, že trasa nebyla nijak značená fáborky, ale na stromech byly připevněny papíry s azimutem – tedy stupni a vzdáleností, kudy se vydat. Na buzole jsme tedy naměřili úhel a vydali se daným směrem, dokud jsme nenarazili na další krok. Cesta byla někdy náročná, chodilo se z prudkého kopce, někdy i do kopce, přes kamení a kořeny. Cestu ale zvládli všichni, někteří ji šli déle než ostatní, ale nakonec jsme se do tábora vrátili v pořádku. Hodnotila se i správnost odpovědí, takže ještě neznamenalo, že kdo došel, jako poslední, byl i poslední celkově. Počet správných otázek s pořadím ještě zamíchalo.

Na večerním nástupu nám pak byly oznámeny výsledky a také večerní program. Protože jsme ještě nedohráli všechny zápasy v turnajích, utkaly se ještě ty oddíly, které proti sobě nehrály. Teď už se ale opět chýlí k závěru dne a večerce, takže jenom naklušeme do sprch a půjdeme spát. Dobrou noc :-).

25. 7. 2016 – DEN DEVÁTÝ - MIMOŇSKÁ DRÁHA A KOUPÁNÍ

Dnes se konečně po několika dnech pod mrakem a deště udělalo hezky. Od rána nám svítilo sluníčko a hned se lépe vstávalo. Budíček byl ale odsunutý, protože jsme včera měli bojovku. Všichni jsme ji ale zvládli, někteří se trochu báli, ale jsme v pořádku. Po snídani jsme se dozvěděli, že poběžíme mimoňskou (opičí) dráhu. Závod spočíval v tom, že po trase byly umístěny různé překážky, které bylo třeba přelézt, podlézt nebo přeskočit, a který oddíl doběhl jako první, zvítězil v první etapě. Druhá část pak spočívala v tom, že po táboře byly rozmístěny papírky s instrukcemi – například „tři kroky vlevo“. Každý oddíl si totiž předtím zvolil jednoho zástupce, kterému se zavázaly oči a cílem bylo běhat, hledat a nahlašovat tyto instrukce a zvolený zástupce podle pokynů chodil. Pokud byly pokyny ve správném pořadí a zástupce odhadoval směr a vzdálenost, tak měl dojít do stejného místa, ze kterého vycházel.

Před obědem bylo ještě ukončeno kradení mimoňů, protože se jednotlivými krádežemi dostali do takového stavu, že ani mimoně už moc nepřipomínali. Od dnešního dne už tedy není potřeba žádného hlídání a chytání zlodějů. Odpoledne jsme se pak vykoupali v bazénu, protože se udělalo opět teplo a slunečno, takže chladná voda přišla vhod. Před večeří jsme se ještě svolávali po oddílech a fotili jsme se, abychom měli a tábor nějakou památku.

Po večeři jsme se dali do pokračování turnajů v přehazce a fotbale, dneska se taky začal hrát ping pong. Pak už ale po horkém dni půjdeme do sprch, abychom si pořádně odpočali na zítřek. Dobrou noc :-).

24. 7. 2016 – DEN OSMÝ - HŘEBÍK A MIMOŇSKÁ TAJENKA

Dnes ráno jsme se probudili do deštivého dne, ale naštěstí je dnes neděle, takže jsme měli prodloužený budíček a nebyla rozcvička. Po snídani jsme si trochu uklidili v chatkách a pak jsme běželi na ranní nástup. Tam nám byla vysvětlena další hra. Každý oddíl dostal hřebík a za úkol měl jít do blízkého města Železnice a hřebík vyměňovat za věci podobné nebo vyšší hodnoty. Vydali jsme se tedy na cestu a zvonili jsme na místní obyvatele a vyměňovali jsme předměty. Poté jsme se vrátili zpátky do tábora a věci jsme přinesli s sebou. Jeden oddíl přinesl dokonce funkční mikrovlnku, nejčastěji se jednalo ale o různé hrníčky, talířky nebo láhve.

O poledním klidu jsme byli spíše v chatičkách, protože opět krátce sprchlo. Naštěstí ale poledňák rychle utekl a táborem se rozezněl odpolední nástup. Byla nám vysvětlena další hra. Po lese byly rozmístěny papíry se slovy nebo obrázky, ze kterých bylo nejprve potřeba poznat slovo, poté si zapamatovat číslo papírku a právě to slovo, a donést ho nadiktovat vedoucímu, který si ho zapsal. Ten oddíl, který dokončil všechna slova a měl jich nejvíce správných, pak vyhrál. Navíc také přestalo pršet, takže se udělal hezký večer.

Po večeři jsme měli chvíli volno a na večerním nástupu nám bylo oznámeno, že nás večer čeká diskotéka. Takže jsme teď naběhli do sprch a večer opět obsadíme taneční parket. Zítra nás čeká nový týden a nové dobrodružství, takže teď už dobrou noc :-).

23. 7. 2016 – DEN SEDMÝ - PŘENÁŠENÍ VODY A STAVBA GRUOVY PEVNOSTI

Po budíčku jsme někteří zjistili, že nám byl přes noc ukraden mimoň, takže jsme hned ze začátku dne kontrolovali, jestli není nějaký mimoň bez dozoru, abychom si jej mohli přivlastnit. Po snídani jsme se hned vrhli do hry, kde jsme měli za úkol přenést co největší množství vody. Ovšem problém byl v tom, že vodu jsme mohli přenášet pouze v puse a museli jsme běžet po vyznačené trase. Na konci jsme pak vodu vyplivli do nádoby a ten oddíl, který donesl vody nejvíce, vyhrál.

Přes polední klid jsme někteří odpočívali, někteří si povídali a někteří chytali Pokémony :-). Odpoledne jsme pak byli seznámeni s další hrou. Úkolem bylo si od vedoucích nasbírat potřebné materiály (kameny, klacky, lepenku, papíry a nůžky) a v momentě, kdy daný vedoucí už neměl žádné věci, tak jsme okolo něho udělat kruh a chytit. Až poté jsme se mohli pustit do stavby Gruovy pevnosti z nasbíraných materiálů. Pevnosti nám pak hodnotili nezávislí vedoucí a hodnotila se také rychlost chycení vedoucího.

Večer jsme si ještě objasnili pár pravidel ohledně kradení mimoňů a pak jsme pokračovali v turnajích ve fotbale a přehazce. To nám vydrželo až do koupání a za chvíli je zase večerka, tak půjdeme spát, abychom byli odpočati na zítřek. Dobrou noc.

22. 7. 2016 – DEN ŠESTÝ - SBĚR BANÁNŮ A SEZNAM ODKRÁGLOVÉ

Dnes ráno jsme po snídani vyrazili do lesa na sběr banánů. Rozdělili jsme se po oddílech a najednou vyběhli a hledali banány rozházené po lese. Banány byly barevné papírky a každá barva měla jinou bodovou hodnotu. Každý si tedy zvolil strategii, že buď se mohl soustředit na sběr vzácných banánů za cenu nižšího počtu, nebo mohl sbírat všechno bez ohledu na barvu. V každém oddíle je nás ale okolo 15 členů, takže jsme měli banány sesbírané docela rychle.

Odpoledne jsme pak byli seznámení s novými pravidly, které se týkaly již dříve vyrobených mimoňů. Nově se totiž začaly mezi jednotlivými oddíly krást, jako to mimoňové dělají, a za každého doneseného mimoně jsou udělené body. U mimoňů je tedy nutné držet hlídky, aby se nestalo, že nám někdo mimoně ukradne. Stejně ale několik krádeží během dne je, takže máme stále o program postaráno – buď hlídáme, nebo krademe :-). Dále jsme pak hráli hru Seznam Scarlet Odkráglové (pozn., postava z filmu Mimoňové, které dělali mimoňové služebníky). Hra spočívala v tom, že nám bylo řečeno, že máme donést určité věci ze seznamu. Hodnotila se rychlost a kompletnost přinesených věcí. Dále jsme pak měli přinést všechno, co začíná na písmeno Ř nebo všechno růžové. Každý se tedy zapojil a nějakým způsobem přispěl k potřebným bodům.

Jako večerní program pro nás vedoucí a praktikanti nachystali táborák a přijela dokonce i kapela s kytarami, takže jsme si po dlouhých letech také konečně pořádně zazpívali u ohně. Buřty pak byla druhá večeře a tak jsme si opékali a zpívali až do večerky. Pak už jsme ale šli spát, protože nás čekal druhý den a další hry a zábava.

21. 7. 2016 – DEN PÁTÝ - VÝLET DO JIČÍNA

Dnešní program byl dosi jednoduchý, jeli jsme totiž na výlet do Jičína. Ráno jsme se tedy nasnídali a nebylo kam spěchat, vlak nám totiž jen až v půl jedné. Takže jsme dopoledne strávili vlastní zábavou, úklidem a přípravou na odchod. Stanice vlaku je v Železnici, takže jsme tam museli dojít. Dostatečně včas jsme tedy vyrazili, abychom vlak stihli. Cesta ale byla víceméně z kopce, takže uběhla docela rychle. Na vlak jsme chvíli čekali a pak z něj vystoupili na druhé zastávce na nádraží v Jičíně. Společně jsme odešli do parku, kde jsme dostali oběd a poté jsme se rozdělili na skupinky, ti větší si vzali na starost ty menší, a vyrazili jsme do obchůdků a na zmrzlinu. Rozchod jsme měli až do 4 hodin, takže jsme měli dostatek času na všechno, co jsme chtěli dělat a kam jít.

Ve čtyři hodiny jsme se pak sešli opět v parku, kde jsme se mohli zchladit v místním bazénku s fontánou. Vedro bylo, a tak jsme tam téměř všichni naskákali a dováděli. Kdo do vody nechtěl, věnoval se nakoupeným věcem, které jsme si i ukazovali mezi kamarády. Pak už ale byl čas na odjezd, takže jsme se chvíli schnuli na sluníčku a poté si sbalili všechny věci a vyrazili jsme zpět na nádraží. Tam po pár minutách přijel vlak, který nás opět odvezl do Železnice, odkud jsme se vydali do tábora. V táboře jsme měli čas na vydechnutí a občerstvení a potom byl večerní nástup. Začali jsme totiž trénovat na turnaje ve fotbale a přehazce, tentokrát ale už podle oddílů. Takže jsme se rozdělili, aby každý dělal něco a hráli jsme až do večeře, po které jsme pokračovali. Teď už je ale opět večer a za chvíli i večerka, takže dobrou noc a zase zítra :-).

20. 7. 2016 – DEN ČTVRTÝ - HRA NA NÁHODU A OBSAZENÍ KUCHYNĚ

Dnešní den byl zvláštním dnem. Ráno začalo podobně, jako každé jiné, rozcvičkou, osobní hygienou a snídaní. Poté následoval ranní nástup, kde jsme se dozvěděli pravidla dopolední hry. Hra se jmenovala Na náhodu a šlo o to, že jsme každý dostali kartičku, na kterou se nám budou psát čísla stanovišť. Po táboře bylo rozmístěných celkem 13 stanovišť s vedoucími nebo praktikanty a naším úkolem bylo vždy na stanovišti zvítězit a posunout se na stanoviště další. Pokud jsme vyhráli, tak jsme dostali na kartičku číslo, pokud ne, tak jsme se přesunuli na další stanoviště i tak, ale museli jsme se později na to stejné stanoviště vrátit a vyhrát. Soutěže byly udělané tak, že šlo vyhrát náhodou, takže kdo měl štěstí, dokončil všechna stanoviště rychleji, než ostatní, a byl tím pádem první. Bylo to zkrátka o náhodě.

Přes poledne se ale teprve začaly dít divy. Během poledňáku nám totiž odjely kuchařky, protože nevařily dobré jídlo, navíc se nestalo, že by bylo včas připravené. Jelikož se to vedoucím nelíbilo, protože děti jedly někdy i s půlhodinovým zpožděním, tak se vedoucí rozhodli, že kuchařky propustí a pak se sami dali do vaření. Během odpoledne nám tedy připravili k večeři báječnou bramboračku a hromadu lívanců, takže nejen, že nikdo neměl hlad, ale jídlo bylo i dobré a včas. Když jsme se pak dozvěděli, že se kuchařky už vracet nebudou, propukl všeobecný jásot.

Po poledním klidu začal odpolední program, během kterého měl každý oddíl za úkol vyrobit dva minimálně 50centimetrové mimoně. Nasbírali jsme si tedy materiály a dali se do výroby, která pokračovala přes večeři až do večerního nástupu, kde proběhla prezentace. Poté pokračoval večerní program, kdy jsme začali trénovat na turnaje ve fotbale a přehazce a pak jsme už naběhli do sprch a šli jsme spát, protože zítra jedeme na výlet do Jičína. Takže teď už dobrou noc.

19. 7. 2016 – DEN TŘETÍ - MIMONŠTINA A HONBA ZA MIMONI

Dnes byl první den, kdy byla hra započítávána do celotáborové hry. Po rozcvičce a snídani jsme se na ranním nástupu dozvěděli, že se budeme učit mimoňsky. Každý oddíl dostal text v mimonštině, který bylo potřeba přeložit do češtiny. Po lese tedy byly rozmístěné cedulky s mimoňským slovem a pod nimi byl napsán český význam. Ovšem háček byl v tom, že 2 velmi podobná mimoňská slova znamenala 2 naprosto odlišná slova česky. Často se tedy stávalo, že jsme po cestě slovo zapomněli a zapisovači pak nahlásili slovo s právě opačným významem a text pak nedával smysl. Bylo ale zapotřebí jej mít správně, protože text tvořily otázky, které byly potřeba pro odpolední část hry. Některá slova byla opět dobře ukrytá, takže jsme je nějakou dobu hledali. Nakonec ale našly všechny oddíly všechna slova.

Po hře následovala hodina osobního volna, které každý trávil, jak chtěl. Někteří hráli fotbal nebo volejbal, jiní odpočívali na chatce. Po obědě pak byl odpolední klid a po něm se opět otevřel krámek se zmrzlinou a občerstvením.

Odpoledne jsme pak měli pokračování dopolední hry, ze které jsme získali přeložené otázky. Oddíly si vylosovaly pořadí, ve kterém budou vybíhat na trať orienťáku, a připravily se na start v 20minutových intervalech. Po cestě na ně čekalo celkem 10 úkolů, ke kterým potřebovaly právě přeložené otázky, aby se vědělo, co se má dělat. Například si z překladu zjistili, který Mimoň se ve filmu stal králem (druhé podobné, ale špatné slovo, bylo velitelem) a pak měli na trase několik možností k odpovědi. Kdo si z překladu zjistil právě velitele, tak měl pak i špatně odpověď.

Celkově se pak hodnotila rychlost překladu, čas běhu a správnost úkolů. Výsledky byly těsné, nicméně i tak bylo první i poslední místo.

A teď večer je diskotéka, takže jsme se všichni nahrnuli do sprch už teď, abychom byli na tancování pěkně čistí, a večer bude patřit parketu. Po ní nás ale už čeká další den mimoňského dobrodružství.

18. 7. 2016 – DEN DRUHÝ - HLEDÁNÍ PADOUCHŮ A ŠEPTANDA

Dnes jsme tu měli první celý den, který začal jak jinak, než rozcvičkou. Na ní navazovala ranní hygiena a pak jsme se odebrali na snídani. Po ní jsme měli chvíli času na uklízení, dokud nezačal hrát nástup. Tam jsme se dozvěděli dopolední program – měli jsme v lese hledat 9 lístečků své barvy, které ovšem byly všemožně schované, což nám výrazně komplikovalo situaci. Navíc jsme po nasbírání všech 9 zjistili, že desátý a poslední lísteček je ještě dodatečně schovaný někde v táboře. Problém byl v tom, že lísteček mohl být schovaný absolutně kdekoli, takže jsme všichni usilovně hledali, ale marně. Pak nám byly sděleny 2 nápovědy: nejprve, že nemáme hledat nikde v trávě, a potom, abychom prohledali úplně všechno ze všech stran. Dostali jsme tedy ještě dalších 10 minut na hledání. Nakonec svůj lísteček našli jako první a jediní žlutí, ostatním nám pak lokace ukázali vedoucí.

Na lístečkách jsme pak zjistili, jak vypadá padouch, kterého máme najít a dále jsme měli za úkol jednoho člena z oddílu nastrojit podle popisu. Ne všichni ale měli všechny potřebné lístečky s popisem, takže některé prvky chyběly a tím pádem jsme pak dostali méně bodů. Po dopolední hře jsme pak odešli na oběd a měli polední klid, který jsme trávili buď s kamarády v chatičce, spánkem nebo poleháváním venku ve stínu. Na konci poledňáku jsme si pak v krámku mohli koupit zmrzlinu, což nám dost pomohlo se schladit.

Po poledním klidu následoval nástup, kde jsme se dozvěděli program tentokrát na odpolední program. Ten tvořila hra Šeptanda, kdy se na několik stanovišť rozmístily děti z oddílů, a zbytek čekal na startu. Pak vyběhl vždy 1 člen, našel si na zemi papírek své barvy s textem a číslem. Text si měl vždy zapamatovat a s číslem běžel na první stanoviště, kde předal číslo a pošeptal zapamatované slovo dalšímu kamarádovi, který dál pokračoval v cestě na další stanoviště a tak stále dál a dál, až k praktikantům, kteří šeptaná slova zapisovali k patřičným číslům. Hra to byla docela náročná, protože někteří slovo po cestě zapomněli, nebo si nepřesně slovo předali a na konci se pak zapsala zkomolenina. Hodnotilo se pak pořadí rychlosti přenosu všech slov a správnost slov. Hra byla tak dlouhá, že jsme se pak rovnou odebrali na večeři, po které následoval večerní nástup s představením. Každý oddíl si totiž během tábora připraví nějakou scénku na dané téma k Mimoňům, kterou musí vymyslet a nacvičit a pak před táborem předvést. Tvořivosti se meze nekladou, ale scénka se musí držet tématu.

Večer jsme pak chvíli trénovali na turnaje ve fotbale a přehazce a čas utekl tak, že jsme už jen stihli naběhnout do sprch se vykoupat a teď už je večerka, takže jdeme spát, abychom se mohli zítra těšit na další program. Dobrou noc.

17. 7.2 016 - DEN PRVNÍ - PŘÍJEZD

Tak tu máme další prázdniny a s nimi i další sérii táborových deníků. Letos máme tábor na téma Mimoni, takže jsme se na nádraží potkali ve žlutých tričkách a modrých lacláčíš, abychom byli jako praví Mimoňové. Po rozloučení s rodiči jsme nasedli na vlak, se kterým jsme po 2 přestupech dojeli až do cílové stanice Železnice. Odtud už žádný další vlak nejel, takže jsme se rovnou i prošli do tábora. Naštěstí nám kufry a tašky odvezl náklaďák, takže jsme šli docela nalehko.

Po příchodu do tábora jsme si rozdělili chatičky, každý si zabral ve skupinkách po 2 až po 4 takové, které se mu líbily. Někteří ale museli být ještě dodatečně přestěhováni, nakonec jsou ale všichni spokojení. Pak jsme měli chvíli volného času na vybalení a krátké seznámení se se svými spolubydlícími. Pak byl i čas na prozkoumání tábora, jako například kde jsou záchody, kam se dojít napít a kde jsou nástěnky s bodováním. Poté následoval první nástup. Tam jsme se dozvěděli všechno důležité o táboře a také nějaká pravidla, jak se v táboře chova a co dělat, když by nastal nějaký problém.

Následně jsme měli ještě další volno, které jsme ale už využívali povětšinou pro nějaké aktivity, jako hraní fotbalu nebo přehazky a kdo ještě nestihl prozkoumat tábor, tak se procházel. Čas ale utekl docela rychle a najednou jsme měli večeři. Po večeři byl večerní nástup, který byl a bude speciální tím, že budeme vždy oblečení do žlutých triček. Na nástupu nám pak byl prozrazen večerní program, který se věnoval výrobě vlajek a vymýšlení pokřiků a názvů oddílů. Každý oddíl tedy dostal barvy a kus plátna a všichni se dali do výroby. Kreativitě se meze nekladly a tak má někdo opravdu pěkné vlajky a rozmanité pokřiky (foto bude doplněno, až budou vlajky hotové). Výroba ale trvala téměř až do večerky, takže jsme si pak vyčistili zuby a umyli a šli spát. Zítra nás čeká prvních celých 24 hodin na táboře už s hrami a soutěžemi. Dobrou noc